The 100

The 100 aneb sci-fi za posledních padesát-šedesát let nahuštěné do jednoho příběhu.
Jinak známé jako americký seriál vysílaný na stanici The CW (která produkuje i jiné, o něco úspěšnější, nebo alespoň známější seriály jako Arrow, The Vampire Diaries, Reign, nebo Supernatural..) a zároveň zajímavé teen-drama s velice nadějným startem a stále expandující základnou fanoušků.

The 100 je zasazené do post-apokalyptických časů, kdy se lidstvo, uchýlilo na vesmírnou stanici zvanou Archa. Neboť život na Zemi nebyl, po atomové válce, již nadále možný, nikdo se po dlouhých sedmadevadesát let nesnažil na Zemi vrátit. Příběh tak začíná ve vesmíru a ukazuje nám sedmnáctiletou Clarke, která ve vězení čeká, až nabude plnoletosti, aby se mohl znovu přelíčit její případ a aby bylo jednou pro vždy rozhodnuto, jestli bude popravena, či nikoliv. Není co naplat, zákony na Arše jsou drsné. Každý občan starší osmnácti let, je po spáchání přestupku proti pravidlům Archy (například obyčejné krádeži, vraždě, nebo šíření paniky, či porušení populačních zákonů, jako třeba vychovávání více, než jednoho dítěte) souzen za své činy, a ve většině případech, následně popraven, aby se šetřilo příděly. Ti kteří ještě nedosáhli dospělosti, jsou zamčeni pod zámek a čekají na přelíčení, které však většinou stejně nekončí v jejich prospěch. Clarke se však dostává neopakovatelné výsady, může se stát jednou ze sta vybraných vězňů, kteří budou posláni zpět na Zem, aby zjistili, zda je znovu obyvatelná.

Pretty cool huh? Ještě než začnu seriál vychvalovat do nebes musím vás upozornit, že má celkem dost chyb (kterých si při sledování buď nesmíte všímat, nebo budete nuceni obětovat všechny mozkové buňky v záchvatech nekontrolovatelného běsnění..)  Na pár následujících příkladech vám názorně ukážu některé z nepřesností, kterých se můžete dočkat.
Tak tedy hned, jak Stovka přistane na Zemi a všichni se vyhrnou ven z výsadkové lodi a začnou kolem nadšeně poskakovat jako kupa splašených králíků. A jak jinak, moje první myšlenka okamžitě patří gravitaci. Samozřejmě, že aby lidstvo mohlo ve vesmíru fungovat, museli zemskou přitažlivost předtím na Arše nějak simulovat. Otázkou je, dá se zemské gravitační pole simulovat s naprostou přesností? Podle mě rozhodně ne, to by nebylo v moci několika málo vesmírných stanic možné.
Naši miláčci by tak asi jen těžko hopsali kolem, když by měli co dělat, aby se udrželi na nohách.
Dalším bodem je také termoregulace. Uvážíme-li, že lidé ve vesmíru snažili omezit výkyvy teplot na minimum a stabilizovat je, tak jak je pro člověka nejpřijatelnější, (stejně jako se snažili regulovat stav vzduchu...) je velice málo pravděpodobné, že by se naše parta dokázala tak snadno vyrovnat se změnami teplot (nehledě na vlhkost ve vzduchu, které si asi předtím taky moc neužili....) 
Potom jsou tu o něco méně rušivé elementy. Pro začátek jsou to maličkosti, jako všudypřítomná propagace nenasytného amerického ega, jakými je třeba taková vlajka na každém patníku, nebo skutečnost, že z celé naší obrovské matičky Země, přistane Stovka zrovna uprostřed Spojených států. (Odhaduji to na Washington, podle sochy Abrahama Lincolna v pozdějších dílech..)(Která mimochodem přežila atomovou válku... Just saying...) Také tu máme všechny ty flashbacky do minulosti, při kterých se samozřejmě nevyhneme masivnímu užití odlesků, jako bychom se dívali na další Star Trek.. (Vy víte, co myslím... Tohle...)

Přes všechny svoje nedostatky myslím, že tenhle seriál za to vážně stojí.
Ukazuje spoustu zajímavých situací. Ukazuje lidi, jací doopravdy jsou a že nikdy nic není jen černobílé. V ději se objevují zvraty a postavy, které můžete potkat i ve skutečném světě. Člověk, kterého jste měli v prvním díle rádi se může mrknutím oka změnit ve zrůdu, a i z parchanta se nakonec může vyklubat vážený spojenec.
Různí lidé reagují na vzniklé situace rozdílnými způsoby a jejich charakter se tak vyvíjí s každou epizodou a vy tak občas máte pocit, že už nevíte, komu máte vlastně fandit. Ale já se ptám.... Není to tak vždycky? Jsou všichni kolem vás pořád stejní, takový jací se zdáli být, když jste je prvně poznali? Lidé se mění, protože je k tomu tak okolnosti donutily. A u postav v The 100 tomu není jinak.
(Jen tak mimochodem.. máme tu i hvězdičku za úžasný scar-placement!) (Oh, come on! Já vím, že máte rádi, když jsou ty kluci zmrzačený....)

The 100 je zacílené v první řadě hlavně na mladistvé, ale to neznamená, že si k němu nenajdou cestu i ti starší. Pokud však preferujete radši romantické komedie, před horory, možná byste si měli dát zpátečku. The 100 rozhodně není pro slabé povahy, neboť krví a kopanci se tu rozhodně nešetří.
Pro ty citlivé, je tu však stále naděje v podobě stejnojmenné knihy od nepříliš známé, přesto úžasné, spisovatelky jménem Kass Morgan.
Tam, kde se seriál se snaží ukázat krutou stránku věci, se knížka zaměřuje spíš na pocity a, na rozdíl od seriálu, výrazně víc řeší otázky a nepřesnosti, které jsem vypsala výše.
Kniha i seriál mají mnoho společného, přesto se od sebe hodně liší. Některé postavy, které jsou v seriálu, nejsou v knize, a některé postavy, které v knize jsou, se zase neobjevují v seriálu. Stejně tak i osobnost některých postav byla pro seriál výrazně pozměněna.
Mě osobně se však vyplatilo obojí, jak shlédnout seriál, tak přečíst knihu. Čím víc se příběhy různí, tím radši je mám, protože v každém z nich si najdu, co mě zrovna baví.