Tak jako tak, dnes bude řeč o The Wolves of Mercy Falls, nádherné trilogii od Maggie Stiefvaterové, která si rozhodně zaslouží pozornost, protože i když k drama mají tyhle knihy daleko, najdou se v nich chvíle, kdy člověk zkrátka nemůže odtrhnout oči....
Grace žije se svými rodiči, v malém městečku Mercy Falls v Minnesotě a dělá všechno, tak jak se sluší a patří. Je naprosto normální holka, až na to, že ji jako malou málem sežrali vlci... Málem, jeden ji totiž zachránil... A od té doby je Grace vlky naprosto posedlá a chodí je pozorovat za dům.. Až jednoho dne vlci zabijí jiného chlapce. Lovci z celého města pak uspořádají hon, který má za účel vyhnat vlky z lesů a následně je do jednoho vyhladit. Grace jen tak tak tuto krutou řežbu zastaví. Když se však vrátí domů, najde na verandě postřeleného právě toho vlka, co ji před lety zachránil život. A pak se stane něco, o čem Grace už dřív přemýšlela, ale nikdy by jí nenapadlo, že je to pravda. Její vlk se žlutýma očima se změní na chlapce. Chlapce jménem Sam.
První díl s nádhernou obálkou a nadpisem Shiver/Mrazení je hlavně o netradičním poutu, které si během let vytvořili Sam a Grace.
Na první pohled možná další romantická slátanina ve stylu Twilight, je ale v jádru vcelku vkusně napsaná kniha.
Zpočátku, pro někoho možná hutný, text se po několika kapitolách odlehčí, člověk si zvykne na jazyk knihy a příběh už pak plyne bez sebemenšího zadrhávání.
Oddechová kniha plná lásky a váhavý začátek nadějné spisovatelky, širším publikem značně nedoceněný.
Druhý díl s příhodným názvem Linger/Váhání je, oproti Shiver, dějově mnohem zajímavější.
Do hry se totiž dostávají Isabel a Cole a vnáší tak nový pohled na celou situaci s vlky. A mezitím, co sledujeme zvláštní vztah mezi Colem a Isabel a držíme palce Samovi s Grace, dostává se na povrch řešení otázky, ohledně budoucnosti smečky.
Třetí díl skládačky, trochu pateticky nazvaný Forever/Splynutí, se výrazně liší od předchozích dvou knih.
Forever dává ukázat, jak vrtkavá je štěstěna. A ochotně nám to předvádí na ironii osudu, když Sam je náhle chlapec a Grace vlčice, Cole hledá lék a Isabel se soustředí na to, jak zachránit vlky před svým pomstychtivým otcem.
Kdybych každou knihu z tohohle trojlístku měla popsat jedním slovem. Byla by to pravděpodobně Touha, Bolest a Láska.
Shiver je o touze.. O touze být někým jiným, o touze být navždy s někým, koho miluji. Linger je o bolesti, o bolesti z odloučení, o bolesti ze vzpomínek a vlastí minulosti. A Forever je o lásce. O hřejivé lásce, o lásce, co člověka ničí a o lásce, která se nedá slovy popsat.
Každý dílek těhle puzzlí je jedinečný. A každý má svou filozofickou hodnotu.
Nečetla jsem tyhle knihy jen jedenkrát a nehodlám na ně jen tak zapomenout. Mají v sobě něco nádherného a mě nikdy nepřestane tohle jejich kouzlo uchvacovat.
„Ahoj,“ řekla jsem a nedokázala zadržet úsměv. Kousla jsem se do rtu, ale úsměv nezmizel, naopak byl čím dál širší, když se na Samově tváři objevil jeho zrcadlový odraz. Stála jsem mezi jeho papírovými ptáky, na posteli se dosud rýsoval obrys mého těla, zalévaly mě paprsky slunce a všechny starosti, které mi včera v noci dělaly těžkou hlavu, byly náhle ve srovnání s tímhle rozzářeným ránem neskutečně malicherné.
S úžasem jsem si najednou uvědomila, jaký je tenhle kluk skvělý člověk a jak neuvěřitelně jsem šťastná, že patří mě a já jemu. „V tuhle chvíli,“ řekl Sam a já si všimla, že v ruce drží poukázku na dnešní návštěvu studia složenou do tvaru ptáka s vybledlými křídly „si člověk neumí představit, že by někde na světě mohlo pršet.“
Váhání, 199. strana
Tak jo.. co se na to dá říct, aby to neznělo nepatřičně? Nikdy jsem nebyla moc na romantiky, jsem převážně spíš akční typ. Ikdyž bez mučení přiznávám, že jsem přečetla celou ságu twilight, urazili mě až ty filmy.
OdpovědětVymazatKaždopádně se na to budu muset v knihovně kouknout. Vypadá to tak, že osud je vážně prohnaná svině. Zrovna včera jsem dočetla jinou (dosti akční) knihu o vlkodlacích a jistá krátkodobá úchilka na tenhle rod u mě zatím přetrvala.
No je to dost sladký, ale najdou se i chvíle, kdy je tam trochu akce... Já to mám ráda, protože je to tak dobře popsaný, že se to zdá být až skutečný... Jsou to dost melancholický knížky, ale i tak se tam najdou chvíle, kdy se zasměješ... Já mám úchylku vlastně na všechno, co dlouhodobě trpí, takže vlkodlaci, upíři, zombie (Warm bodies...) Všecko je u mě možný... ;D
VymazatHmm.. mrknu se na to xD
VymazatTaky žeru tyhle ujeťáky a zombie asi vedou. Chtěla jsem o týhle partě podivínů napsat povídku, už mám i úvod a kus první kapitoly, ale nějak jsem se sekla xD
To znám... Taky píšu, ale většinou to nevydrží dýl jak jednu nebo dvě stránky...
Vymazat