The Fault in Our Stars

„Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. “ (source)

Jedním slovem: Fenomén. Kniha, která zaujme nejen poutavým příběhem, ale i hloubkou emocí. Moje literární neznámo, na míle vzdálené od, mnou tak milovaného, žánru fantasy.
John Green a jeho Hvězdy nám nepřály uchvátili miliony čtenářů po celém světě a já mám teď tu čest, být jedním z nich.
Chtěla jsem napsat článek, tak jako vždycky. Ale došla jsem k závěru, že to nedokážu. Ta kniha je příliš silná na to, abych jí mohla nějak přehledně a smysluplně rozebrat. 
Zvolila jsem tedy jinou taktiku a v rámci obrodného systému a sbližování čtenáře s knihou, jsem se pokusila ocitovat samotného autora.


Pak našel stránku, kde si lidi vyměňují zadarmo nepotřebné věci, a společně jsme sepsali inzerát. 
„Nadpis?“ zeptal se. 
„Zahradní houpačka hledá domov,“ navrhla jsem. 
„Zoufale osamělá zahradní houpačka hledá láskyplný domov,“ doplnil mě. 
„Mírně pedofilní zahradní houpačka hledá dětské zadky,“ napadlo mě.

„Nejsem matematik, ale vím jedno: Mezi nulou a jedničkou je nekonečná množina čísel. Je 0,1 a 0,12 a 0,112 a nekonečná sbírka dalších. Samozřejmě je větší nekonečný soubor čísel mezi nulou a dvojkou nebo mezi nulou a milionem. Některá nekonečna jsou větší něž jiná nekonečna. To nás naučil jeden spisovatel, kterého jsme oba mívali rádi. Jsou dny, a je jich hodně, kdy mi hrozně vadí, jak malé je to moje nekonečno.“

„Chci po sobě zanechat stopu. 
Ale, Van Houtene: Stopy, které po sobě zanecháváme,  jsou příliš často jizvy.“