The story of how I met my (hopefully) future colleagues

Pokud jste alespoň trošku "cálklí", tím stejným způsobem jako já, určitě znáte Pevnost. Fantastický fantazácký časopis plný recenzí podobně jako tenhle blog. (Jen o podstatný kus lepších a propracovanějších...) 
Pevnost se pro mě během posledních čtyř let (lehce nepravidelného) čtení stala takovým snem do budoucna. Tedy, lépe řečeno... K mým mnoha jiným, velkým snům, vedle dokončení a publikování vlastní knihy a přestěhování se do Kanady, přibylo také, že bych jednou chtěla patřit do Pevnostního týmu.
Někdy ale bývá celkem obtížné snít o něčem, o čem nemáte moc informací.
A to se pro mě mělo brzo změnit.

Foto viz pevnostní FB.

12.5. oficiálně začal Svět knihy 2016 a jak už je zvykem, měl být plný přednášek. K mému překvapení, byla Jak se stát redaktorem a získat bohatství a slávu jednou z nich.
Nehledíc napravo, nalevo, ignorujíc školní výlet, vydala jsem se vstříc osudu. Praha, Holešovické výstaviště, celý Svět knihy, všechno to kolem mě prosvištělo rychlostí světla, že zbyla jen rozmazaná šmouha. Celou cestu jsem myslela na jediné..
Na co se můžu a na co bych se určitě měla zeptat?
Prvním úkolem bylo najít Pevnostní stánek a hned vedle přednáškový salonek, což se ukázalo být naprosto triviální, i navzdory rozměrům akce. Chvíli potom, co jsem se usadila na místo, dorazil i pevnostní tým, byť v neúplném složení, a mohlo se začít.

Foto by (pokud se nepletu) Daniel Storch - viz pevnostní FB.

Abych tu nemusela převyprávět celou hodinu povídání, přednáška se týkala hlavně postupu při vytváření časopisu, které se ale nijak diametrálně nelišilo od tvorby článku na blog, (snad jen s rozdílem, že já tu nemusím řešit reklamy-inzerci) takže jsem moc překvapená ani nebyla.
Úplně novou informací se pak ukázala být skutečnost, že pevnostní tým nemá žádnou pevnou kancelář a že jsou zvyklí si hlavně mailovat a telefonovat. (Což je snem snad každého pisálka... Nebo alespoň můj rozhodně.)(Nechápejte mě špatně, ale pracovat z domova a ven vycházet jen když dojde Nutella..? Sounds like paradise to me.)
Pak přišel čas na dotazy a mojí "chvilku slávy".
Ze všech otázek jsem vybrala tu, co mě pálila nejvíc.
Co musí člověk udělat, aby pro vás mohl psát? 
Odpovězeno mi bylo sice krátce, zato věcně. Stačí napsat e-mail, říct, co konkrétně byste chtěli pro Pevnost napsat - recenzi, povídku, téma článku - a dohodnout se.
Jestli jednou seberu všechnu svojí odvahu a kuráž a tohle opravdu udělám, to je teprve ve hvězdách (a na momentálním stavu ega, které by možné odmítnutí taky nemuselo přežít).. I tak jsem ale nadmíru spokojená. Dostala jsem možnost na vlastní oči vidět, s kým bych měla jednat, a s kým bych případně mohla pracovat a to už je přece jeden napůl splněný sen!

Hasta la vista, kids.