The story of how I sealed my fate as a Star Wars fan

Dvěma slovy: Byl PragoFFest.
Ano, sice již před více než měsícem, ale byl. A co je vlastně Pragoffest, ptáte se? Ve zkratce úžasný con, plný úžasných lidí! A já měla tu možnost to všechno zase vidět. Na dva dny se vymanit z každodenního, nudného života plného povinností a závazků a zkrátka si užít trochu zábavy.
Nebudu vás tu nudit dlouhými rozprávkami o tom, jakou štreku jsem oba dva dny absolvovala, abych nemusela řešit ubytování. Nebudu vám ani vyprávět dlouhou verzi toho, jak jsem všem naslibovala, že přijedu v cosplayi Beth Greene z Walking Dead a nakonec jsem byla tak vyřízená, že jsem po tom ani nevzdechla.
O čem tedy tenhle článek bude? No o všem tom ostatním..!

Killgrave a Jessica Jones (Jiří Linhart a Edna Patriola) aka
jediná fotka, kterou jsem cvakla (když nepočítám
téměř kompletní ofocení 
Obrazového průvodce 
Star Wars Episody VII).
Když jsem naposledy jela na Pragoffest, vymyslela jsem jednoduchou hru do metra. Uhodni, kdo jede taky spočívá v tom, že na posledních pěti zastávkách před konečnou na Hájích, obhlížíte celý vagón a hádáte, jestli někdo z vašich spolucestujících je taky fanoušek. Letos jsem sice hrála jen sama se sebou, i tak jsem si ale vítězství obhájila, když jsem na první pohled uhádla ty dva očividné LoLkaře. (Bez urážky, ale kdo jiný by měl na sobě šortky, ponožky v sandálech a přes rameno tašku s plackami?)
Když to srovnám se svým prvním PragoFFestem, žádná sláva.. Tehdy jsem viděla po cestě nejmíň dvě cosplayerky.
Když o tom tak přemýšlím, letos jsem viděla o dost míň cosplayerů než jsem původně očekávala. Vlastně celý Pragoffest byl nějaký prázdnější než jsem si pamatovala.
Když jsem byla na předminulém ročníku, bylo narváno k prasknutí. A to nejen díky všem těm sotva sedmiletým minecrafťáčatům.
Ani jsem se nemusela probojovávat žádnou obrovskou frontou před vstupem. Po pravdě, možná to bylo tím, že jsem dorazila už v devět, ale měla jsem před sebou jen dva lidi!

První opravdovou přednáškou (říkám opravdovou, protože ranní promítání Big Bang Theory se nepočítá jako plnohodnotná přednáška) pro mě byly "YA" filmové/seriálové novinky. Sice jsme nejdřív dvacet minut štelovali obraz a zvuk, nakonec ale všechno dobře dopadlo. Dál jsem měla v plánu navštívit knihovnu na Kdo nepíše s námi, píše proti nám, jak jsem si ale všimla v popisku W jako Workshop, strašpitel ve mě převzal vedení, sbalil všech pět a zdrhnul. Tak jsem skončila na prohlídce mojí tumblr historií vedenou Kate pod názvem Jak šel čas s Sherlock fandomem. Poté jsem se na hodinku sešla s kamarádkou na velmi naučné přednášce Chorobopis Kapitána Ameriky. Tady nám bylo podrobně vysvětleno, kterak se praktikovalo lékařství v době druhé světové války v zemi svobody. Potom mě mé dlouholeté taneční pudy zavedli na Fandíme Stardance, kde jsme zdrbli celou českou taneční, hereckou, pěveckou i kdejakou další scénu.
Na to mě čekal můj zasloužený oddechový blok, kdy jsem si zalezla do Čajoffny. Však to znáte, sluchátka na uších, jasmínový čaj a prostě pohodička.
Když jsem zhruba po dvou hodinách vylezla z čajovny zpět na rušné chodby, bylo to kvůli Star Wars cosplayi v ČR. Na ten jsem se však nedostala, neboť mě po cestě odchytila Dalek a její umění s tyčí. *wink wink* To mě natolik zaujalo, že jsem vynechala část programu, jen abych mohla trénovat. (Abych řekla pravdu, bojový trénink pokračoval i doma, a to s násadou od koštěte, ale jen do chvíle, než jsem si o čtrnáct dní později rozbila obličej.) (Od té doby se učím jen pasivně.)
Když jsem pak konečně nechala tyče tyčemi a vydala se na Star Wars linii, ještě jsem netušila, co si tím způsobím.

V plánu bylo zúčastnit se tam tak jedné, nanejvýš dvou SW přednášek, neboť se obvykle snažím pokrýt, co nejvíc různých linií a typů přednášek. Moje začínající posedlost Hvězdnými válkami se na jim věnované linii ale jen prohloubila.
Pan Brambůrek: Já jsem tvůj otec.
Kylo: Neeeeeeeeeeee! 
Všechno to začloStar Wars sběratelstvím Epizody VII. Sice nejsem žádný extra sběratel (na to mám moc vychrtlé prasátko) i tak mě ale figurka Kylo BramboRena naprosto odzbrojila...
A pak už to jelo. SW kostýmy a techniky mi přiblížili, jak hroznou fušku by mi dal můj vysněný cosplay Phasmy a na Panelu - Star Wars kánon jsem dostala představu, jak hrozně moc věcí ještě musím dohnat, než se budu moct prohlásit za fanouška.
Trošku vyčerpávající, ale jinak bezvadný den jsem zakončila přednáškou Nejhorší bojové scény, kde jsem se naučila, že naprosto seriózně myšlené turecké remake-y klasických filmů právě takových Star Wars, Star Treku či Ramba vydají za tucet těch nejlepších parodií.

Následující den jsem měla celkem jasno. Pět hodin spánku není zrovna medík a ubírat z nich ještě kus, abych stihla líčení ke kostýmu... Zkrátka a dobře, cosplay musel stranou, na takové věci mi nezbývalo dost energie. Přes předem naplánované společné focení jsem šáhla po mnohem pohodlnější variantě. (Navíc, co by mohlo být špatně na černé halence, černých kalhotách, vysokých, černých kozačkách a pevně sepnutém, ulízaném culíku?)(Možná fakt, že vypadáte jako příslušník First Order..)
No uznejte sami, takový poklad jsem si přece nemohla nechat utéct.
První na rozvrhu byly Kostýmy z Episody VII. Přednášející sice dorazil o maličko déle, i tak bylo o zábavu postaráno. Nejenže se Jayne obětovala a došla pro Obrazového průvodce a nechala ho kolovat, ale také se nechala přemluvit, aby si na sebe vzala kostým Rey.
Když přednášející, v tomto případě Vlastimil Šprta, konečně dorazil, bylo vidět proč. To víte, kostým povstaleckého pilota se sám jen tak nenasadí. (Všechny ty trubky, které nikam nevedou!)
Jak se hodina chýlila ke konci, dostala jsem naprosto geniální nápad. Bylo celkem jasné, že jestli se ke mně Obrazový průvodce vůbec dostane, stejně nebudu mít moc času na to si ho projít. Zneužila jsem tedy svojí známosti s Jayne a poprosila jí, jestli by mi knížku na několik hodin nepřenechala. Pochopte prosím, jakou neuvěřitelnou radost mi to přineslo, když souhlasila. Kolik hodin hledání a problémů mi to ušetřilo! Teď už jsem mohla ulehnout v pokoji, neb i kdybybch se opravdu dala do cosplaye Phasmy nebo Generála Gingera, měla jsem reference.
Další byla, ten den jediná mimo-hvězdná, přednáška a to Tessino Psaní (fanfic) - jak přežít selfinsert. Samozřejmě Tess byla úžasná jako vždy. Jen jedna věc mě vyvedla z míry.
Věčně hladový člověk jako jsem já, obyčejně na conech trošku trpí. Když se tak hned vedle mě asi v polovině přednášky vecpali dva chlapci s voňavoučkým, nejspíš ještě pěkně teploučkým kyblíkem plným křidýlek z KFC, mohla jsem se vzteknout.
Proč, lidi, proč?
*pobrekává, schoulená do klubíčka v nejtmavším rohu pokoje*
Vždyť Kylo byl zlatý!
Moje nervy mi měla uklidnit následující, dlouho očekávaná přednáška, Kylo Ren: Týpek nebo looser? Bohužel nestalo se úplně to, co jsem čekala.
Celkově ode mě sice bylo trochu pošetilé chodit na přednášky týkající se věcí, co jsem ještě neviděla.. Na druhou stranu s těmi všemi spoilery, které jsem měla v zásobě, jsem si myslela, že už mě nemůže nic překvapit.
To jsem se ale nemohla mýlit víc. Opravdu by mě ani nenapadlo, že Kylo bude tolika lidem vadit. (Tohle je téma na jindy, ale... Opravu? Jenom proto, že má velký uši a hubu ujetou ke straně? Ujišťuji vás, že to taky vidím, ale ani náhodou jsem si tím teda nenechala zkazit požitek z filmu...)

Následující dvě hodiny jsem strávila na Star Wars linii. Spíš než posloucháním přednášejících, jsem se ale bavila focením stránek z Obrazového průvodce.
Když jsem usoudila, že moje nezapojování se do konverzace a celková mentální neúčast s největší pravděpodobností neblaze ovlivňuje přednášející, sbalila jsem se a radši vypadla. I s Obrazovým průvodcem pod křídlem jsem zamířila do čajovny. Tam jsem strávila další hodinu se sluchátky na uších, pročisťujícím čajem a rozevřenou knížkou před sebou.
Nenechala jsem se však úplně pohltit, abych se včas dostala na další velmi nadějnou přednášku, Darth Jar Jar od Anakina a, s postupem času mírně podnapilého, někdejšího cosplayera Lokiho.
Tito dva mě během necelých padesáti minut dokázali přesvědčit nejen o tom, že Jar Jar Binks aktivně používal Jediské umění, ale i o tom, že byl původně zamýšlen jako hlavní záporák prequelů.
Na konci přednášky mi nezbývalo než sundat pomyslnou alobalovou čapku na důkaz mé plné důvěry v tuto bezkonkurenčně nejpodivnější teorii v celé Galaxii.
Další na mém programu byli Povstalečtí vojáci a jejich uniformy, kde jsem dostala průpravu českou oficiální cosplay skupinou podporovanou Lucasfilmem. Přes všechny snahy o naverbování nových členů, se jim však nepodařilo mě přesvědčit, abych se přidala. (Je pozdě... *dramaticky si zastře čelo hřbetem ruky a odvrátí zrak* Už ve mně nezbylo žádné dobro!)
Příští dvě hodinky jsem se učila stavět světelný meč,  poslouchala názory na nejnovější díl a na druhé části Kostýmů z Episody VII jsem zjistila pár bližších informací o návrháři Star Warsáckých kostýmů. (A dostala malý záchvat, když konečně přišli na řadu uniformy First Orderu, které bohužel jako téma hovoru nevydržely ani z poloviny tak dlouho, jak bych si přála...)
Závěrem pro mě bylo nahlédnutí do Nerealizovaných příběhů Star Wars, kde jsem měla možnost naposledy do sebe nasát pár cenných vědomostí.

A pak už byl konec. PragoFFest sice pokračoval dál, já však musela jít. Unavená a polámaná, přeci jsem odcházela nějak obohacená o zážitky. Přes můj odpor k větším seskupením lidí i přes moji nesociální povahu, PragoFFest ve mě zanechal příjemný pocit, díky kterému se už nemůžu dočkat, až si tento zážitek v létě na Festivalu Fantazie znovu oživím.

May the Force be with you, kids!

P.S..: Omlouvám se všem lidem, které jsem nazvala špatným jménem, přezdívkou, nebo urazila samotným označením. Věřte mi, je těžké psát, když vás neznám osobně a nevím, co preferujete.

4 komentáře:

  1. Ani nevíš, jak velkou radost jsi mi udělala! Na blogeru už se pohybuju nějakej ten pátek, ale že bych narazila na někoho, kdo byl na Praggáči (nebo byl fangirl), to ne. Po přečtení tohohle článku jsem dokonce zjistila, že jsme byly na stejné přednášce o Kylovi :D. Ale anyway, taky mi přišlo, že letos na PF nebylo tolik lidí, a to jsem tam byla celé tři dny. Ono holt po odloučení Craftconu, který tam byl minulý rok, nepřišlo tolik lidí, což je škoda. Každopádně už se nemůžu dočkat dalšího ročníku :D.
    Live long and prosper!
    Catamount

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Možná si nikoho nenašla jen proto, že o tom nepíšou :D (nechávaj si to pro sebe, mršky..)
      Jo jo Kylo Ren přednáška.. (Teď malinko lituju, že jsem radši nešla fotit cosplay..) Trochu mě mrzeli ty reakce, čekala jsem trošku větší ohlas. (Tumblr mě zmátlo a já si myslela, že je super oblíbený..)
      No tak já teda byla ráda, že tam lidi nebyli. Alespoň byl klid. Spíš se se mnou po vydání tohohle článku bavili organizátoři a zmiňovali, že by příští rok chtěli větší reklamu, aby i bez Craftconu bylo dost lidí.. Tak nevím, skoro se modlím, aby se to vyrovnalo. Ani moc, ani málo. :)

      So Long and Thanks for All the Fish!

      Smazat
    2. Myslím, že by bylo supr, kdyby tam přibylo víc fandomařů a nebylo tam tolik malejch dětí, který jedou vyloženě jen po youtuberech a akorát tam dělaj bordel.
      Každopádně já jsem na PF patřila k tý většině, která Kyla moc nemusela, ale teďkonc postupem času si začínám říkat, že vlastně není tak strašněj.. Moje kámoška ho parádně vystihla tímhle prohlášenim: "On je tak ošklivej, že je vlatně docela hezkej a roztomilej." :D
      Doufám, že na příští ročníky PF dovezou víc jídla, protože kdykoliv jsem si v sobotu šla něco dát, tak nebylo nic kromě pizzy XD.
      May we meet again. :)

      Smazat
    3. Od toho maj 4Fans, na PF už je doufám neuvidíme!
      Aha, taková škoda :O Mě na Star Wars přilákal právě Kylo(a Hux)(ehmmm... I have a thing for bad guys, I know). Vyřiď kámošce, že se trefila. Mě se ostatně hezounci nikdy moc nelíbí. Radši, když mají nějakou chybu (velký uši, hubu nakřivo, to je jedno..) a místo krásy trochu charisma a osobního kouzla. :D
      Tak s jídlem problém nemám. Jsem škudla, co si nepřivezu nemám a když už rozbiju prasátko, tak si kupuju jen toasty a čaje. :3

      (With this I've run out of goodbye quotes.. :D ) Before I go, I just want to say you were fantastic. Absolutely fantastic. And you know what? So was I!

      Smazat

„Friendship is born at that moment when one man says to another: What! You too? I thought that no one but myself.“
- C.S.Lewis

Follow