Spectre

Takže, kde má jeden vůbec začít, aby to celé nevyspoiloval? No možná bude nejlepší, když to vezmu pro změnu od konce.
Nejsem žádný filmový znalec a ze všech bondovek, jsem za ta léta, viděla jen Skyfall. Možná proto, by mě ani nenapadlo, že Spectre prý "vybočuje z řady". Uznávám, že vzhledem ke Skyfallu mělo trochu jiný ráz, ale rozhodně nemůžu říct, že by mi to nějak vadilo. Osobně mi přišlo, že oba dva filmy obsahovali některá klasická klišé a na můj vkus dost zamotaný děj. (Možná jsem hloupý divák, nebo začínám trpět výpadky paměti... Tak jako tak, zrovna u Bonda si, až podezřele často, nepamatuji, jak se dostal ze scény A na scénu B.) I tak mě ale Spectre potěšilo.
Začátek mě namlsal, a i když se konec nevyvedl úplně podle mých představ, nenechala jsem si to zkazit. Užila jsem si těch několik vtipných momentů na odlehčení i naprosto nádherné scenérie z Mexico City, Říma a Vatikánu, Rakouských Alp, Londýna i Tagieru. (Kdyby bondovky byly cestopisné dokumenty, možná bych na ně chodila častěji..) Vychutnala jsem si i celkovou atmosféru spíše akčnějšího rázu, která mnohým naopak vadila.
Avšak tahle hvězdička vůbec nezazářila tak silně, jak jsem původně očekávala, a to hned z několika důvodů.

Tím úplně prvním je úloha Monicy Bellucci ve filmu.
Hned, jak jsem začla vídat první upoutávky, plakáty a různé drby o Spectre, utvořila jsem si naivní představu, že když se řekne, dvě Bond Girls, budou opravdu dvě Bond Girls. O to spíš, když by jedna z nich měla být Monica Bellucci. Ta se ale, k mému velkému překvapení, v dvou a půl hodinovém snímku mihla přesně na deset minut. Jen tak tak se stihla s Bondem vyspat, a už byla pryč.
Věřila jsem, že by Spectre mohlo být krokem k Bondovu usazení se s ženou jeho věku. No, ukázalo se, že jsem se nemohla mýlit víc.

To mě přivádí k bodu číslo dvě. Bonda by měl někdo konečně pořádně nakopnout, aby si uvědomil, že už dávno není žádný mladíček. Od svádění zajíčků, jako byla filmová Madeleine Swann, už by měl asi upustit.
Vážně jsem zvažovala, či jsou opravdu scénáristi s režisérem takový zabedněnci, když mu nabalí takovou jemnou, křehkou holčičku. (Asi tak stejně starou jako Bondův "mladý a nezkušený" Quartermaster...)
Uznávám, že Léa Seydoux byla  roli Madeline výjimečně okouzlující a její postavu tak i naprosto uznávám, jakožto velmi svéráznou s sebejistou ženu. Neříkám ani, že si stařík Bond nemůže zaflirtovat s mladým masem. Do postele už by si ale mohl vzít někoho zkušenějšího.

V zájmu zachování MP-15 (a mých i vašich očí v očních důlcích),
k tomuto tématu ilustrační foto přidávat nebudu.
Jestli vážně tak moc toužíte vědět, o čem mluvím,
tak si to prosím otevřete v následujícím odkazu. Děkuji.

V neposlední řadě tu máme také velmi diskutabilní úvodní titulky.
Úvodní písnička od Sama Smitha, Writing's On The Wall, Adellin Skyfall rozhodně nepředčila. I tak si ale stojím za tím, že se k filmu hodila a i správně vystihla jeho atmosféru.
Co už pokulhává o poznání víc, je grafické provedení.
Mnozí chválí, že byla skvěle předvedena návaznost na předchozí díly. Někteří potom i zastoupení chobotnice jako symbolu organizace Spectre a její děsivý a zlověstný vzhled.
S tím jde jen těžko nesouhlasit. Co mi však bylo naservírováno ve zbytku openingu, mě, lehce řečeno, dost znechutilo.
Počítala jsem, že takový bondovský opening, se neobejde bez nějakých těch lehce lechtivých nahatinek, a tak mě ani úplně nepřekvapily, když se pak objevily na plátně. ("Bez nich by to nebylo ono.") Jen se ptám, proč nikdo nemluví o tom, že je to jedno velké tentacle porno? Copak se nikdo doopravdy nedíval?
Scény, kde je jasně zřetelný akt, a přitom, kde je dvojice zahalena obřími chapadly? No nechtějte po mě, abych tohle nebrala za provokaci.
Celkově vzniklo něco, před čím jsem i já, protřelá osmnáctka, zhnuseně odvracela pohled. A to, i když bych byla nutně nemusela. (Do kina šla sama a nikdo, mně blízký, by mě tím pádem ani nesoudil za moji oplzlost...)

Hlavním pozitivem filmu tak pro mě zůstal především můj oblíbený Ben Wishaw a jeho geniální Q. Ten výjimečně dostal o maličko víc času a dokonce získal i nějaký ten charakter. (A my teď alespoň víme, že má dvě kočky a hypotéku.)

I přes všechny jeho chyby, jsem byla se Spectre poměrně spokojená. Pobavila jsem se, a to je hlavní. Doufám jen, že se studio do budoucna polepší a na příštím, výročním, pětadvacátém dílu si dají trochu víc záležet. A to ať už si Bonda střihne naposledy Daniel Craig, nebo se dočkáme Bonda nového.

Live long and prosper, Quartermasters and Bond Girls!